Historie automatických převodovek

Málo kdo ví, že automatická převodovka už prošla více jak stoletým vývojem. Její počátky se datují k roku 1904, kdy v malé bostonské firmě bratrů Sturtevantů vznikla první dvoustupňová převodovka. Ze stejného období pochází i slavný Model T od koho jiného než Henryho Forda, který byl vybaven dvěma rychlostmi a ovládán pedálem. A už tehdy upozornil na budoucí výhody plynoucí z nenáročnosti nového systému.

Vývoj nové technologie si nenechaly ujít ani další giganti automobilového trhu, a to firmy General Motors a Chrysler. První jmenovaná přináší první poloautomatickou převodovku a druhá podobný koncept s názvem Fluid Drive. Prvenství ale nakonec získal General Motors, když v roce 1939 uvádí na trh plně automatizovanou převodovku HydraMatic.

V průběhu 2. světové války výhody automatických převodovek využívala americká armáda. Po jejím konci nastal obrovský boom v šíření „automatů“ do celého světa.

Údržba automatických převodovek

Předem upozorňujeme majitele aut s automatem na nutnost pravidelných kontrol a servisu. Nejdůležitějším úkonem je pak rozhodně výměna oleje. Ten totiž časem nasakuje vodu a znečišťuje se částečkami mechanických částí, které jsou hlavním původcem ucpání filtru nebo ventilu. Údržbu si zaslouží také chladič převodovky, aby se předešlo jeho přehřívání. Každých 3060 tisíc kilometrů by proto měla proběhnout pravidelná prohlídka.

Protože je převodovka zařízení obsahující mnoho velmi citlivých součástí – hydraulika, elektronika, je zapotřebí dbát zvýšené opatrnosti už při zásahu zvenčí, ještě před samotným rozebráním převodovky. Je tedy dobré provádět několik základních úkonů:

Kontrola hladiny oleje

Protože je hydraulický systém choulostivý na špínu a nečistoty, nesmíme dovolit vniknout dovnitř převodovky žádné textilii – například při stírání oleje z měrky. Proto se používají speciální utěrky, které díky speciální technologii nedovolují zanechat na měrce žádné nečistoty. Při častém používání měrky, či nevhodné utěrky dochází k ucpání olejového filtru.

Měření se provádí za chodu motoru na volnoběh a to kvůli tomu, že po nastartování vozidla se zapne čerpadlo na olej v automatické převodovce, což má za důsledek snížení hladiny o cca 15 – 20 mm. Dále musí být převodovka při měření zahřátá na provozní teplotu, aby se předešlo k chybě měření oleje, protože v opačném (studeném) stavu se hladina oleje sníží o dalších 15 mm.

Pro co nejlepší posouzení kvality měřeného oleje je nejlepší způsob zkusit olej rozetřít mezi prsty a čichem posoudit, jestli voní nebo je z něj cítit spálenina. Dále se posuzuje barva. Správný olej je vždy průhledný a musí být prost jakéhokoliv zabarvení, přičemž zpravidla platí, že černé zabarvení mívá často na svědomí poškozená lamela v hydrodynamickém měřiči. V tom případě rozhodně doporučujeme převodovku nechat vyčistit.

Výměna oleje

Proces vypuštění a napuštění oleje je nutno opakovat několikrát a čekat, až se barva oleje změní na nový. To proto, že většina automatických převodovek neumožňuje vypustit celou náplň. Po vypuštění/napuštění je třeba změřit hladinu oleje a zkontrolovat správnou funkci převodovky zkušební jízdou.

Vypustit olej můžeme buď šroubem, nebo odstraněním olejové vany. Provedeme také důkladné vyčištění chladiče (na což se používá speciální přípravek), který byl ovšem předtím odpojen od převodovky. Kvůli přerušenému toku hydraulické kapaliny (což může zapříčinit zanesení chladicího systému nečistotami – není filtrován) je toto čištění nezbytné! Po opětném zapojení nalijeme do převodovky stejné množství oleje a v poloze Parking necháme motor běžet na volnoběh asi 3 minuty. Pak znovu vypustíme olej a zdá-li se nám jeho kvalita dostačující, vyměníme ještě olejový filtr. Dolijeme opět olej těsně pod rysku označující rozsah za tepla. Zahřejeme převodovku zkušební jízdou, po které zkontrolujeme hladinu oleje kvůli možnému úniku hned z několika míst – hadice chladiče, olejové vany, těsnících kroužků poloos.

Montáž převodovky